Červené Barety ČSR
Čítárná - Diplomové práce
|
DIPLOMOVÉ PRÁCE |
|
|
NÁZEV |
ČÍST/ULOŽIT |
|
mjr. Mgr. Josef Pavlata, biografie mistra světa ve sportovním parašutismu Anotace: Mjr. Mgr. Josef Pavlata, česká legenda v klasickém parašutismu, reprezentant Československa a České republiky a člen Armádního družstva parašutismu DUKLA Prostějov. Mjr. Mgr. Josef Pavlata začal svoji kariéru ve vrcholovém parašutismu v roce 1974, kdy nastoupil jako voják základní služby do prostějovské DUKLY, kde po ukončení základní služby zůstal v týmu DUKLY jako profesionální sportovec do roku 1993, kdy převzal funkci vedoucího trenéra a vychovával další generace sportovců. V roce 2001 svou dlouhou kariéru v české armádě opustil a vydal se předávat své zkušenosti do reprezentačního týmu Ománu, kde působil do roku 2008, kdy ho napadla zákeřná nemoc. |
|
|
Operace Karas (zpravodajský důstojník major Jaroslav Krátký ve službách čs. zahraniční armády a čs. vojenské zpravodajské služby v letech 2. světové války) Anotace: Na jaře roku 1942 zahájil II. zpravodajský odbor Ministerstva národní obrany (dále jen MNO) londýnské československé exilové vlády operaci KARAS, která se stala nejdelší a také nejúspěšnější československou vojenskou zpravodajskou operací v letech 2. světové války. Hlavním aktérem zpravodajské operace KARAS se stal major dělostřelectva Jaroslav Krátký. Mjr. J. Krátký po nacistické okupaci Československa odešel 27. května 1939 ilegálně do Polska, kde vstoupil do čs. zahraniční armády. Z Polska spolu s dalšími příslušníky rodící se čs. zahraniční armády odjel do Francie, kde se zpočátku jako člen vojenského oddělení čs. konzulátu v Marseille podílel na organizaci transportů dobrovolníků do čs. armády z Jugoslávie a Středního východu do Francie. Později sloužil u dělostřeleckého pluku 1. čs. divize ve Francii. U čs. zahraniční armády zůstal i po její evakuaci do Velké Británie. Na podzim 1941 absolvoval ve Skotsku kurz útočného boje a na konci ledna 1942 nastoupil k II. zpravodajskému odboru MNO, kde se připravoval na své budoucí zvláštní poslání, které měl plnit na území nacisty okupovaného Československa. Mjr. J. Krátký se stal jediným členem zpravodajské operace KARAS, která začala 22. března 1942 odjezdem mjr. J. Krátkého do Turecka, odkud pak měla jeho cesta pokračovat dále na území okupovaného Československa. Po atentátu na říšského protektora R. Heydricha v květnu 1942 se zcela změnila situace na území protektorátu a mjr. J. Krátký prozatím zůstal v Istanbulu, kde se zapojil do činnosti čs. zpravodajské skupiny vedené mjr. gšt. J. Hájíčkem. Nový úkol pro mjr. J. Krátkého se začal rýsovat až na začátku roku 1944. Tehdy operace KARAS dostala svůj nový obsah. Mjr. J. Krátký opět jako jediný člen operace KARAS měl odjet na území Slovenska, kde měl plnit funkci styčného důstojníka u hlavního velitele čs. armády na Slovensku. Mjr. J. Krátký odjel na Slovenko na falešný pas 4. března 1944. Na Slovensku se mu podařilo velmi brzy najít spojení na všechny hlavní demokratické odbojové složky. Rovněž se mu podařilo získat pod svou kontrolu všechny radiostanice, které byly na Slovensko propašovány z Turecka v železničních vagónech ještě před příjezdem mjr. J. Krátkého na Slovensko. S pomocí těchto radiostanic se podařilo mjr. J. Krátkému navázat trvalé a pravidelné spojení s čs. exilovou vládou v Londýně. Po vypuknutí Slovenského národního povstání působil mjr. J. Krátký na velitelství 1. čs. armády na Slovensku ve funkci styčného důstojníka MNO londýnské čs. exilové vlády. Velitelům 1. čs. armády na Slovensku generálům J. Golianovi a R.Viestovi zprostředkovával spojení s čs. vládou v Londýně a s pomocí svých spolupracovníků zpravodajsky pronikl na území Protektorátu, kde navázal spojení s odbojovou organizací Rada Tří. Navázal také úzkou spolupráci s britskými, americkými a sovětskými zpravodajskými skupinami, které byly během povstání vysazeny na Slovensku. Po potlačení Slovenského národního povstání ustupoval spolu se štábem gen. R. Viesta a gen. J. Goliana do hor. Nedaleko obce Bukovec těsně před překročením řeky Hron narazila skupina 2. listopadu 1944 na německé hlídky a mjr. J. Krátký padl do zajetí. Po krátkém věznění v Banské Bystrici a v Bratislavě byl mjr. J. Krátký převezen do Berlína. Život mjr. J. Krátkého se uzavřel v koncentračním táboře Flossenbürg, kde byl pravděpodobně popraven v polovině března 1945. Operace KARAS byla splněna. Mjr. J. Krátkému se podařilo naplnit všechny úkoly. Podařilo se mu navázat spojení s Londýnem, podřídit si všechny vysílací stanice a splnit všechny úkoly vyplývající z funkce styčného důstojníka čs. exilového Ministerstva národní obrany. Operace KARAS se stala nejdelší a nejúspěšnější zpravodajskou operací II. zpravodajského odboru v celé jeho historii. |
|
|
Osobnosti zahraničního odboje na Uherskohradišťsku Anotace: Tato bakalářská práce se snaží vysvětlit fungování organizace Obrana národa působící v okrese Uherské Hradiště a skupinu deseti osobností, které díky Obraně národa utekly za hranice a mohly bojovat za svou vlast. Hlavní část je věnována přímému pamětníkovi války – Vladimíru Maděrovi. |
|
|
Pplk. Josef Šimůnek: biografie příslušníka československých zahraničních jednotek Anotace: Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny. |
|
|
Příslušníci české armády v mezinárodních silách KFOR od počátku do dnešních dnů Anotace: Náplní magisterské práce je zmapování působnosti mezinárodních vojenských jednotek (jednotek KFOR) na prostoru jihosrbské provincie Kosovo od počátku do dnešních dnů. Přičemž důraz je kladen na působnost jednotek Armády České republiky. Cílem diplomové práce je pak zpracování informací o působení jednotlivých českých kontingentů na tomto provinčním teritoriu, tj. o době a územní odpovědnosti, velikosti kontingentů, o pravomocích a úkolech těchto kontingentů, jejich funkční náplni, a také zpracování právních dokumentů na jejichž základě jednotky české armády a KFOR v Kosovu působí. Diplomovou práci tvoří devět kapitol. První kapitolou je úvod. Druhá kapitola je stručnou charakteristikou jihosrbské provincie Kosovo, a to z hlediska ekonomického, geografického a politického. Třetí a čtvrtá kapitola představuje historický přehled této oblasti, jenž spatřuji za nezbytný pro lepší pochopení samotného vstupu a působnosti jednotek KFOR na území Kosova. Pátá kapitola blíže představuje mezinárodní jednotky KFOR formou jejich krátké charakteristiky, organizační struktury či představení jednotlivých členských zemí. Šestá a sedmá kapitola se věnuje české armádě a jednotlivých kontingentům Armády České republiky v silách KFOR. Osmou kapitlou je resumé v jazyce chorvatském, a poslední kapitolou pak závěr. Součástí práce je také seznam použité literatury, pramenů a materiálů, a přílohy. |
|
|
Výcvik v boji zblízka v Československém odboji za druhé světové války Anotace: Bc. Horák Jan, Výcvik v boji zblízka v Československém odboji za druhé světové války, diplomová práce. Brno: MU FSpS, 2013. 102 stran. V práci je popsán výcvikový program čs. parašutistů připravovaných na vysazení v Protektorátu Čechy a Morava za 2. světové války. Detailně je rozpracována podoba výcviku boje zblízka vybraných čs. jedinců pro speciální operace, kterým prošli na území Francie, VB nebo SSSR. |
|
|
Vznik, vývoj a význam výsadkového vojska v České republice Anotace: Bakalářská práce byla vytvořena za účelem systematicky shrnout poznatky získané o výsadkových jednotkách Armády České republiky. Poskytuje přehled poznatků od prvních pokusů využití padáku, až po uplatnění padáku ve 2. světové válce. Dále je zde popsána situace po 2. světové válce u výsadkových jednotek v ČSLA. Poté je rozpracována současná situace, úkoly a význam výsadkových vojsk v dnešní době. Z důvodu pochopení a objasnění výcviku a jednotlivých úkolů plněných výsadkovými jednotkami je uveden v závěrečné kapitole neformální rozhovor s bývalým členem 22. výsadkového pluku Prostějov. |
|
|
Životní osudy Rudolfa Krzáka a Rudolfa Hrubce Anotace: Tématem této bakalářské práce je život a působení důstojníků Rudolfa Krzáka a Rudolfa Hrubce v řadách československého zahraničního odboje na Západě v období II. světové války. Práce popisuje v kapitolách rodinné poměry Rudolfa Krzáka a Rudolfa Hrubce, jejich předválečné působení v československé armádě, dále jejich odchod do emigrace a pobyt v Polsku a Francii. Větší pozornost je věnována působení Rudolfa Krzáka a Rudolfa Hrubce ve Zvláštní skupině D ve Velké Británii, kde se podíleli na výcviku, přípravě a plánování parašutistických výsadků. Práce také sleduje operační nasazení Rudolfa Krzáka a Rudolfa Hrubce v rámci operace SILICA v Itálii. |
|
|
Aktualizace k: 11.10.2017 |
|