FOTOGALERIE - Roty hloubkového průzkumu – zvláštního určení

Roty hloubkového průzkumu – zvláštního určení

K napsání charakteristiky těchto průzkumných jednotek nás vedly poznatky, že se nejen o těchto rotách nehovořilo a nezveřejňovaly se údaje o jejich složení a činnosti, na druhé straně, díky své dislokaci po území celé tehdejší ČSSR, bylo jejich „zviditelnění“ pouze lokální v posádkách jejich dislokace.
Cíle a požití těchto rot hloubkového průzkumu (dále RHPz) byl dán charakterem tehdejšího bojového použití průzkumných praporů na stupni divize a u jednotek zvláštního určení nasazením na armádním stupni.
Jejich hlavním úkolem bylo vyhledávání velitelských stanovišť nepřítele, jeho OZ zbraní hromadného použití, palebních postavení raket a dělostřelectva, určování jejich cílů, navádění letectva a dělostřelectva při jejich ničení a podle potřeby provádění diverzních úkolů v týlu nepřítele.
RHPz vznikly v průběhu let 65 – 66 z původních výsadkových čet divizních průzkumných rot. Byly složeny z 5 – 6 malých skupin hloubkového průzkumu (SHPz á 6 osob), velitelské skupiny a početně byly naplněny na 100% (39 osob) a většina RHPz měla materiál včetně výsadkového na vytvoření mobilizační B roty HPz, která byla mobilizovaná z výsadkových záloh v místě dislokace těchto RHPz a které měly stejnou organizace jako A roty.
RHPz byly na svojí dobu vyzbrojovány moderní technikou, zbraněmi, spojovacími prostředky a dalším materiálem, který byl potřebný pro plnění jejich úkolů v týlu pravděpodobného nepřítele. Každá rota měla výsadkové cvičiště včetně trenažéru, než byla do armády zavedená jednotná překážková dráha, byly u rot v provozu výsadkové překážkové dráhy s prvky překážek z anglického výsadkového výcviku.
RHPz byly připravované k vysazení do týlu buď pěšky, nebo ponecháním na místě při pohybu fronty, na bojové technice a k tomu měly pro svojí přepravu tehdejší 6 místné OT – 65 Fug (typ Vydra) pro každou SHPz, padákový přepravník s vlekem a mobilní RDST. Další možností byla jejich přeprava do týlu vrtulníkem a nebo padákem. Pro jejich použití byly vyvinuty a zavedeny padáky PVP-68.
Velkou podporu v činnosti těchto RHPz měly na stupni 1.A Příbram u kol. Prchlíka a 2.A Písek kol. Janků a na stupni bývalého středního a později západního okruhu Tábor kol. Valenta, který byl velkým patronem těchto jednotek.
O těchto rotách prvně zveřejnil dislokaci kolega ze slovenského veterán klubu Peter Švrlo ve své knížce „Vojenskí výsadkáři na Slovensku 1942 – 2003“, z které si dovolíme vyjmout a doplnit:

l.A - kol. Prchlík
       1. RHPz Podbořany
       2. RHPz Janovice nad Úhlavou
     19. RHPz Tachov
     20. RHPz Cheb

4.A - kol. Janků
       3. RHPz Kroměříž + 2 školní výsadkové čety ŠDZ (cca 60 osob – vel. SHPz)
       4. RHPz Jindřichův Hradec
       9. RHPz Vimperk
     15. RHPz Vimperk

Východní vojenský okruh – kol. Repavský
     13. RHPz Levice
     14. RHPz Prešov + poddůstojnická škola (radisté, st.průzkumník pro všechny RHPz)

Pozn.:
Celkový počet osob u těchto rot a ŠDZ byl cca 450 průzkumníků – výsadkářů včetně velitelského sboru. Výsadková ŠDZ pro RHPz byla vybudovaná v Kroměříži po zrušení 7. výsadkového pluku zvláštního určení Holešov, kde se prováděl výcvik budoucích velitelů SHPz. Dovolím si uvést některá jména starých velitelů rot a NVS u rot 4.A jako je Bendák, Vrána, Katona,Vyčítal, NVS Krejcar, Bodnarik, Hrdlička, Machek. a další.

Číslování RHPz bylo podle čísla průzkumného praporu a divize u kterých byly začleněny.Všechny RHPz byly po celou dobu své působností včele jednotek průzkumných praporů a dosahovaly výtečných výsledku ve všech oblastech bojového výcviku, na druhé straně bylo také „běžné“, že měly ovšem problémy s kázní, což bylo dáno charakterem výcviku a účelu použití těchto rot.
Samostatnou kapitolou bylo pro RHPz praktické seskoky padákem, které byly prováděny formou dlouhodobého soustředění na letišti Chrudim, které bylo prováděno po armádách. Roty provedly pozemní výcvik ve svých posádkách a na soustředění se provedlo pouze komisionelní přezkoušení a praktické seskoky padákem podle metodické řady. Letouny AN–2 a vrtulníky startovaly z plochy chrudimského letiště, IL–14T z Pardubic, Čáslavi, Hradce Králové.V průběhu těchto soustředění bylo provedeno tisíce seskoků padákem, včetně seskoků na ruční otvírání z výše 4 tisíc metrů, seskoky do vody přehrady Seč a splněny podmínky na všechny stupně výsadkových třídností, včetně provádění kurzu na ruční otvírání za řízení kol. Valenty. V průběhu 70-80tých let byl pravidelně prováděn v rámci rot i výcvik předurčených záloh v odborné a výsadkové přípravě, kdy záložníci-výsadkáři, kteří absolvovali voj. cvičení v délce 35 dnů, dosahovali vynikajících výsledků nejen ve výsadkové přípravě, ale po fyzické stránce mnohdy předčili i vojáky zákl. služby a provedli stovky seskoků.
První soustředění těchto rot bylo v dubnu 1966 na letišti Chrudim, kde došlo shodou nešťastných náhod k tragické smrtelné nehodě průzkumníka výsadkáře Jaroslava Šulce od 4. RHPz při jeho 5 seskoku z letounu IL-14 T na padáku PD – 47 a jehož památku uctili kolegové z chrudimského klubu, kteří mu odhalili spolu s ostatními zahynulými výsadkáři pamětní desku v areálu 43. výsadkového praporu Chrudim.

Jaroslav Foršt

Zdroj:
Jaroslav Foršt (Převzato s laskavým souhlasem autora)